Samota

Jsem sama v tomhle velkém světě , vždyť toužím jen po jedné větě . Jen po jednom objetím dlouhém , po pohlazením od tebe pouhém. Cítím se Sama na téhle zemi , opět do breku s toho je mi . S toho jak neustále sama se cítím . Město již spí , Jen v mém okně svítí . Jen mé okno v černé noci září . Jinde již spí spousta lidských tváří . A jen já v tuhle dobu nemohu spáti , protože slzy se mi do očí začínají vrátit . Samoty se vážně bojím nejvíce , ¨ Jsem tvrdohlavá palice . Na svého prince budu čekati i dále . Dokud nezhasnou světla v tomhle sále . V sále se právě můj život promítá . Ta holka v něm zdá se odmítá. Dokud divadlo bude hrát své naděje , nehodlám se vzdát.